Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Čim víc občanů ČR se přihlásí k moravské národnosti,
tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Česká a Moravská Federativní Republika

Usilujeme o proměnu unitární České republiky ve federaci
dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů

Česká a Moravská Federativní Republika

Tomáš Ingr - předseda strany Moravané

Hájíme zájmy obyvatel Moravy!

Tomaš Inger

Petr Bystřický - místopředseda strany Moravané

Morava patří na mapu Evropy!

Petr Bystřický
   

Spolkové uspořádání ušetří miliardy v rozpočtu

Statistiky Světové banky ukazují, že v Rakousku a Německu činí celkové veřejné výdaje (náklady veřejného sektoru na materiál, služby a platy) 19 % tamního hrubého domácího produktu, zatímco v ČR je to 21 %. http://data.worldbank.org/indicator/NE.CON.GOVT.ZS  Jinými slovy, pokud by u nás existoval systém veřejné správy jako v Rakousku nebo Německu, veřejný sektor by ročně utratil o 75 miliard korun méně než dnes. Od roku 2000, kdy byly zavedeny kraje, by se tedy u nás ušetřilo celkem 1050 miliard korun.

Přitom je nutné si uvědomit, že v těchto dvou státech je velmi rozvinutý sociální stát (také v nich vznikl) a sociální vymoženosti jsou tam na vyšší úrovni než v České republice. Zároveň tyto státy nezanedbávají veřejnou infrastrukturu, německá a rakouská dopravní síť jsou proslulé svou kvalitou. Ony ušetřené prostředky tedy nejsou důsledkem nějakých drastických rozpočtových škrtů. Navíc jsou tyto země srovnatelné s Českou republikou jako žádné jiné – jsou to naši sousedé s podobným klimatem a věkovou strukturou obyvatelstva, pokud ČR zápolí s konverzí hornictví a těžkého průmyslu na severní Moravě a ve Slezsku, Německo má stejné problémy v Porúří a bývalé NDR. A kromě toho Čechy, Morava a Slezsko byly po celá staletí jejich součástí, u Německa v podobě Svaté říše římské národa německého, u Rakouska ve formě habsburské monarchie.

Čím to tedy je, že Německo a Rakousko dokáží ušetřit tak obrovské prostředky? Je to efektivitou jejich veřejné správy. Pokud se podíváme na Německo, tak zde je ve veřejném sektoru zaměstnáno 4,5 milionu lidí. To znamená, že jeden zaměstnanec veřejného sektoru je zde na 17,8 obyvatel. V Rakousku je 487 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru, tedy 1 na 17,4 obyvatel. V České republice je 1,1 milionu zaměstnanců veřejného sektoru, tedy 1 na 9,9 obyvatel. 

Německá i rakouská veřejná správa jsou založeny zemském zřízení, v Německu tvoří zemští úředníci více než 68 % všech úředníků. Efektivita tohoto modelu je očividná.

Co znamená 75 miliard, které by ročně veřejný sektor v České republice ušetřil, pokud by zde bylo zemské zřízení? Za tyto ušetřené finanční prostředky by šlo postavit 500 km dálnic v rovinatém terénu nebo 320 km v hornatém terénu. Nebo by za to šlo vybudovat metro v Ostravě a Brně o celkové délce linek 37 kilometrů. Nebo by za to šlo zvýšit platy všem pracovníkům veřejného školství v průměru o 23 tisíc korun měsíčně na osobu. Nebo by šlo zvýšit starobní důchody všem důchodcům v průměru o 2700 korun měsíčně na osobu. Nebo by šlo snížit spotřební daň za benzín o 10 korun a u nafty o 9 korun za litr a tím pádem takto snížit jejich cenu (a tak i cenu veškerého přepravovaného zboží).  Nebo by se za to dalo vybudovat 25 devítikilometrových silničních obchvatů měst. Nebo by za to bylo možné současně provést stavbu tunelu pod Červenohorským sedlem, železniční trati z Jemnice do Dačic a vysokorychlostní železniční trati Přerov – Ostrava a elektrizaci železniční trati Brno – Jihlava.

Chtěli byste žít v zemi, kde by toto bylo možné?