Prosadíme naplnění Ústavy,
obnovu zemského uspořádání
Čech, Moravy a Slezska

Dohoda o volební spolupráci
mezi hnutím SPD a stranou Moravané

Prosadíme naplnění Ústavy, obnovu zemského uspořádání Čech, Moravy a Slezska


Prosadíme legislativní
uznání moravské národnosti

Dohoda o volební spolupráci
mezi hnutím SPD a stranou Moravané

Prosadíme legislativní uznání moravské národnosti
   

Stanovisko k otázce jednoslovného názvu státu

Moravané nesouhlasí se snahou politických špiček ČR mezinárodně zakotvit jednoslovný název státu „Česko“ nebo „Czechia“. Pomiňme jen ten problém, že ani prezident ani premiér nic takového před volbami neslíbili a tedy nemají k takovému kroku mandát. V České republice je bohužel zvykem, že před volbami voličům se něco řekne a po volbách je vše jinak. I samotný název „Česká republika“ byl přijat politiky bez mandátu. O tom, že by tu něco mohlo rozhodnout referendum, můžeme jen snít.

Zajímalo by nás, z čeho chtějí naši mocní tento jednoslovný název odvodit. Je to český národ? Je tedy něco víc než národ moravský? Je to český jazyk? Pak se tedy naše elity hlásí k etnickým čistkám po druhé světové válce, kdy byly vyhnány miliony Čechů, Moravanů a Slezanů hovořících německy a tisíce Moravanů hovořících chorvatsky, a tito lidé do našich zemí nepatřili a nepatří? A co naše latinsky psaná kultura (i ta Czechia je latinizovanou mutací Česka)? Jsou to Čechy? Potom tedy naše věrchuška chce tvrdit, že Ostrava a Zlín a Moravské Budějovice jsou v Čechách? Jsou to země Koruny české? A kde že tedy tyto země v našem politickém uspořádání a územně-správním členění jsou?

Samozřejmě, že v zahraničí nalezneme příklady, kdy je stát pojmenován podle své části, tedy na základě zásady pars pro toto. Jde o Rakousko nebo Švýcarsko. Jenže u těchto příkladů má toto pojmenování zcela odlišný kontext. Není zneužíváno k likvidaci politické samosprávy a identity ostatních součástí (zemí a kantonů) těchto států. U nás bohužel k tomuto dochází a adjektivum „český“ je záměrně využíváno k posilování českého nacionalismu a k potlačování povědomí o Moravě a Slezsku. „Žijeme v České republice, takže jsme všichni Češi. Všichni jsme Češi, takže Morava a Slezsko jsou minulost“. Takovou a podobnou argumentaci slýcháme často, když se nadnese otázka protiústavního a nedemokratického zrušení zemského zřízení a rozehnání demokraticky zvolených zemských sněmů. Obáváme se, že snaha o zakotvení názvu „Česko“, „Czechia“, je jen dalším výrazem této demagogie a kruhové argumentace, kdy „žijeme v Česku, protože jsme Češi“ a „jsme Češi, protože žijeme v Česku“.

Domníváme se, že naši potentáti chtějí za každou cenu zakopat pozice českého nacionalismu, a to v době, kdy se od něj obyvatelstvo odklání, jak dokládají výsledky sčítání lidu, kdy počet obyvatel české národnosti poklesl oproti předchozímu cenzu o 2,4 milionu osob, zatímco počet obyvatel moravské národnosti se zvýšil, nebo jak to ilustruje čím dál tím lepší vztah občanů ČR k našim německy hovořícím krajanům.

Dlouhodobě tvrdíme – a už nejenom my – že český nacionalistický projekt se nezdařil a že je nutné tento stát změnit od základu. Podle našeho názoru by nebylo rozumné, kdyby název – tedy symbol a jeden z hlavních prostředků prosazování tohoto projektu – dál pletl hlavy našim občanům a svazoval nás s touto neúspěšnou ideou.