Do Evropského parlamentu
zvolme Moravana

Europoslanci jsou zástupci nejen španělského nebo belgického národa,
ale také národa Katalánců, nebo Vlámů

Do Evropského parlamentu zvolme Moravana

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Čim víc občanů ČR se přihlásí k moravské národnosti,
tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Česká a Moravská Federativní Republika

Usilujeme o proměnu unitární České republiky ve federaci
dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů

Česká a Moravská Federativní Republika
   

Školné může univerzity destabilizovat jako v Anglii

Před každými volbami, ty do Evropského parlamentu nevyjímaje, přichází strany a jednotliví kandidáti s řadou obecným slibů a proklamací, které se po volbách často nejen rozplynou, ale mají i velmi malou vypovídající hodnotu o názorové orientaci kandidáta.

Dovolte mi na příkladu školného na vysokých školách v Anglii zcela jasně naznačit moji názorovou orientaci a zároveň poukázat na moudré rozhodnutí skotského parlamentu, který využil svého práva a svým rozhodnutím se vymezil vůči rozhodnutí parlamentu v Londýně.

Školné není v žádném případě mrtvou kapitolou – stále se najdou příznivci jeho zavedení argumentující tím, že vysoké školy budou mít více prostředků ke zkvalitnění výuky. Podívejme se tedy do země, kde tzv. odložené školné již několik let „funguje“ - do Anglie. Přes zavedení školného neexistuje žádná garance, že vysoké školy na tom budou finančně lépe. Pro „rozpočtově zodpovědné“ vlády je jistě lákavé přenést břímě financování vysokých škol ze strany státu na jednotlivce. V důsledku to může ovšem znamenat, že studenti platí, stát šetří a vysoké školy na tom nejsou o moc lépe. Tento scénář není vymyšlený – několik let se již v Anglii odehrává.

Školné na anglických vysokých školách zavedla vláda v roce 1998. Původní maximální částka 1 000 liber byla nejdříve zvýšena na 3 290, poté na 9 000 za rok. Již v roce 2011 napsala Jessica Shepherd ve svém článku (The Guardian, 4. března), že zavedení školného šlo ruku v ruce s výrazně nižší podporou státu. Důsledkem těchto opatření je nemalý počet univerzit, které se potýkají s finančními problémy. Mluví se dokonce o jejich krachu. Podle nezávislého parlamentního kontrolního orgánu National Audit Office bylo již v roce 2007 „ohrožených“ univerzit 10, zatímco v roce 2010 jejich počet stoupl již na 43. Angličtí studenti jsou tedy v prekérní situaci: platí školné a jejich školy jsou možná na pokraji finančního krachu. Těžko lze v takové atmosféře očekávat „lepší služby“ pro studenty slibované podporovateli školného. Nejistota studentů je znásobena faktem, že zveřejňování seznamu „ohrožených“ univerzit podléhá tříleté ochranné lhůtě. Uchazeč o studium nemá tedy v době přijetí přesné informace o finanční situaci své školy.

Je potřeba ocenit osvícené rozhodnutí skotského parlamentu, který školné ve Skotsku v roce 2007 zrušil s odůvodněním, že přístup ke vzdělání by měl být založen na studijních, nikoli finančních možnostech uchazečů.
 
Mgr. Ronald Martini

Proč kandiduji za Moravany do Evropského parlamentu

Obnovení tradiční Země moravské ve svých historických hranicích může být vnímáno buďto jako otázka národnostní nebo jako napravení křivdy jako výchozího bodu k plnohodnotnému evropanství. Chápeme-li otázku Moravanství národnostně či nacionalisticky, pak se uzavíráme do sebe, energie je spálena prázdnými floskulemi o národních zájmech a ztrátě suverenity. Navrhuji proto chápat otázku Moravanství jako efektivní zemské uspořádání respektující historický vývoj a právo a jako pokus o propojení Moravy s Bruselem, tzn. provázanost dvou principů: otevřenosti Evropě a respektování principu subsidiarity – správa věcí veřejných co nejblíže občanům. V této poloze vytváří moravanství zdravé podhoubí, z něhož mohou vyrůstat pilíře reflektované v programu Moravanů.

Mgr. Ronald Martini