Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Čim víc občanů ČR se přihlásí k moravské národnosti,
tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Česká a Moravská Federativní Republika

Usilujeme o proměnu unitární České republiky ve federaci
dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů

Česká a Moravská Federativní Republika

Tomáš Ingr - předseda strany Moravané

Hájíme zájmy obyvatel Moravy!

Tomaš Inger

Petr Bystřický - místopředseda strany Moravané

Morava patří na mapu Evropy!

Petr Bystřický
   

Marek Pavka: Evropské volby nemají vítěze


Výsledek strany Moravané v evropských volbách musíme přes procentuální zisk oproti minulým volbám do Evropského parlamentu označit jako neúspěch. Je však nutné to vidět v kontextu. Neuspěli totiž všichni. S výjimkou LEV 21, kterému ve srovnání s loňskými volbami do Poslanecké sněmovny přibylo 3 tisíce hlasů, a kandidátky „Strana zdravého rozumu - Nechceme Euro“ všem ostatním stranám a uskupením velmi výrazně ubylo voličů. A většině stran ubylo procentuálně více voličů než Moravanům, kteří v porovnání s krajskými volbami v roce 2012, kdy naposledy kandidovali samostatně, ztratili 55 % hlasů. Jak tedy dopadli ostatní?
 
Svobodní – ubylo 35 % voličů ve srovnání s loňskými volbami do Poslanecké sněmovny
Piráti – ubylo 45 %
KDU-ČSL – ubylo 55 %
TOP 09 – ubylo 59 %
Zelení – ubylo 64 %
ODS – ubylo 69 %
Koruna česká – ubylo 73 %
ANO – ubylo 73 %
KSČM – ubylo 77 %
DSSS – ubylo 80 %
ČSSD – ubylo 80 %
Úsvit – ubylo 87 %
 
Čím si lze vysvětlit tak nízkou účast – volit přišlo 18,2 % všech voličů v ČR – v těchto volbách? Jednoznačně se nejedná o evropský trend, protože ve zbytku Evropy došlo k mírnému nárůstu účasti na 43,1 %. Jde tedy o problém České republiky. Více napoví průzkum veřejného mínění z počátku tohoto roku, který se zabýval angažovaností občanů v politice. Podle tohoto průzkumu se o politické dění v EU zajímá 32 % našich občanů. Další otázky přinesly ještě příznačnější údaje. Na otázku „Jak často se zapojujete do řešení veřejných problémů“ odpovědělo 30 % respondentů „zřídka“ a 55 % „nikdy“. Pokud jde o účast na politických shromážděních, což byl kdysi hlavní prostředek setkávání politiků a občanů, uvedlo 17 % tázaných „zřídka“ a 74 % „nikdy“. Přitom se situace zhoršuje, protože u zapojování se do řešení veřejných problémů vzrostl podíl těch, co se nezapojují nikdy, během 12 let o 8 % a u účasti na politických shromážděních se podíl těch, co na ně nechodí nikdy, za tuto dobu zvýšil o 9 %.  

Je evidentní, že česká zastupitelská demokracie (v angličtině representative democracy) není ani reprezentativní (vítěze evropských voleb, ANO, volilo 2,9 % všech voličů) ani vládou lidu a ocitla se v evidentní krizi. Není náhoda, že vůbec nejnižší účast v evropských volbách byla v České republice a na Slovensku, což jsou unitární, centralistické státy s obrovskými rozdíly mezi životní úrovní v hlavním městě a jinde. Je tedy nutná radikální změna, po které Moravané volají už dlouho. Pokud chceme přivést občana zpátky do politiky, musí vědět, že jeho hlas bude slyšet a že vůči neprůhlednému mocenskému centru není bezmocný.  

Nejlepším způsobem, jak to udělat, je podle našeho názoru zavedení přímé demokracie a spolkového uspořádání. Jak ukazují zkušenosti ze Švýcarska, Rakouska a Německa, obě instituce se navzájem podporují a usnadňují své fungování.

Na rozdíl od Miroslava Kalouska si nemyslíme, že tyto změny „nejsou na pořadu dne“. Naopak, výše zmíněné údaje napovídají, že je nutné k nim přistoupit co nejdříve. Pokud tedy nechceme, aby se ti, pro něž hlasovalo 2,9 % voličů, mohli označovat za vítěze voleb.
 
http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7194/f3/pd140312.pdf