VE VOLBÁCH DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU VOLTE ČÍSLO

32!

Do Evropského parlamentu
zvolme Moravana

Europoslanci jsou zástupci nejen španělského nebo belgického národa,
ale také národa Katalánců, nebo Vlámů

Do Evropského parlamentu zvolme Moravana

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Čim víc občanů ČR se přihlásí k moravské národnosti,
tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Česká a Moravská Federativní Republika

Usilujeme o proměnu unitární České republiky ve federaci
dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů

Česká a Moravská Federativní Republika

Tomáš Ingr - předseda strany Moravané

Hájíme zájmy obyvatel Moravy!

Tomaš Inger

Petr Bystřický - místopředseda strany Moravané

Morava patří na mapu Evropy!

Petr Bystřický

Jiří Pernes - kandidát č. 3 do EP

V Evropském parlamentu budeme hájit

právo Moravy a Moravanů na sebeurčení.

Petr Bystřický
   

2015: Moravští učitelé nejhůře placenými vysokoškoláky v OECD

A také slezští a čeští pedagogové, samozřejmě. Takto český stát oceňuje práci těch, kteří mají našim dětem dát potřebné vědomosti, aby byly doma lidsky úspěšné a na globálním trhu ekonomicky konkurenceschopné a mj. aby nebyly tupým stádem úzkoprsých a vyděšených českých nacionalistů, leč sebevědomými, třeba i moravskými zemskými patrioty s širokým evropským rozhledem. Nebo že by centrálním úřadům ČR vyhovoval stav, kdy budoucí voliče vzdělávají finančně demotivovaní lidé, že se na pedagogickou dráhu nevydávají nejlepší z nejlepších, tj. že přicházíme o ty zapálené a vzdělané pedagogické nadšence, kteří se musí věnovat jiné profesi, aby uživili rodinu?

Dnes jsem si přečetl v novinách, že školy budou kvůli silným ročníkům na prvních stupních základních škol v příštích letech potřebovat asi šest tisíc nových učitelů, ti však po absolvování pedagogických fakult kvůli nízkým platům a v ČR (ne jinde v civilizované Evropě) mizivé prestiži náročné učitelské práce (vzpomeňme na paní učitelku z filmu Obecná škola, nelegálnost praktik Igora Hnízda a uvědomme si, že dnes každá škola potřebuje právníka, vstup na čipovou kartu, asistenty pedagogů, školní psychology atd.) raději odcházejí jinam – nikoliv do řad nezaměstnaných: univerzální vzdělání z nich učinilo flexibilní zaměstnance např. obchodních firem s násobnými mzdami než ve školách; i vyzrálí pedagogové, kteří mohli předávat svoje znalosti a zkušenosti mládeži, tak raději předávají data do excelových tabulek či odcházejí šéfovat obchodním centrům, aby si vydělali více. Studenti pedagogických fakult masově studují za peníze z našich daní něco, čemu se pak z existenčních důvodů nemohou věnovat – když má učitel štěstí, začíná na dvaceti tisících hrubého, po třiceti letech s našimi sebevědomými „miláčky“ mají někteří 27.000 hrubého, mnozí daleko méně; jejich vrstevníci s vysokoškolským titulem jsou po deseti letech praxe s platem násobně jinde (výše). Muži neuživí rodinu a stát tak nějak předpokládá po vzoru 19. století, že ženy-učitelky uživí muž s jinou profesí, což mj. vede k nezdravé feminizaci našeho školství, kdy dítě mnohdy za celou svoji školní docházku nepotká mužský vzor (zvláště, je-li z neúplné rodiny). Navíc ředitel/ka školy nemá příliš nástrojů k tomu, aby své učitele motivoval/a k dalšímu odbornému vzdělávání, a ti pak např. v dějepise plácají cosi ze 150 let překonaného a stokrát učebnicemi (na jejichž obnovu nejsou peníze, ty spolkne přebujelá centrální administrativa v Praze se svými „českými národními“ instituty, institucemi, odbory atd.) recyklovaného Palackého, místo aby se poučeně věnovali moderním dějinám (z čeho si mají platit kurzy, na něž je v době výuky stejně nikdo nepustí). Motivuje je zisk titulu? Nebo to, že se stát umoudří a platy pedagogům zvedne?

Chceme, aby podprůměrně placení učitelé podprůměrně vzdělávali své žáky, z nichž pak budou podprůměrní občané řvoucí v moravském Brně „Čechy Čechům“, snadno ovladatelné stádo nevybavené schopností kritického myšlení a např. neschopné poznání, že kromě umělého tzv. českého národa s datem narození před 150 lety zde jsou ústavou zaručené, leč v praxi zakázané, země Čechy, Morava a Slezsko s více než tisíciletou tradicí?  A kdo zkoumá kvalitu těch kantorů, kteří na školách za těchto podmínek zůstávají? Spekuluji, aniž bych se chtěl kohokoliv dotknout: nejsou mezi nimi extremisté? Nejsou mezi nimi podivíni nejrůznějšího, v mnoha směrech nebezpečného, ražení? Určitě jich není většina, ale pár se jich jistě najde… A ředitel je rád, že sehnal pro svoji školu aprobovaného pedagoga, který sice může být lidským odpadem, ale má potřebné papíry, které Česká školní inspekce požaduje a on tak opět dostane odměnu od svého zřizovatele (většinou obce či kraje) v plné výši (což si při té zodpovědnosti jistě zaslouží, ale ne za toto). A rodiče, kteří si nemohou dovolit soukromou školu, musí mlčet.

Jak to, že nám pražské mocenské centrum 25 let lže o tom, že vzdělanostní společnost patří mezi jeho priority, ale ti, kteří ji mají budovat, patří vzhledem k průměrnému platu k nejhůře odměňovaným státním zaměstnancům vyspělého světa? Jak to, že řešení nízké úrovně školství vidí Praha – byť to teď popírá – v opětovné centralizaci a zavedení obdoby osnov (ať zase všichni papouškují vše stejně dle představ vládních politiků, formálně přepisují školní tisícistránkové vzdělávací programy a nejlepší školy jsou podle České školní inspekce ty, u nichž je soulad těchto programů s Rámcovými vzdělávacími programy 100 %, tj. jedná se o jejich kopie) namísto podpory kvalitních pedagogů? Jak to, že pokud u nás nemá dítě vysokoškolsky vzdělané rodiče, je mizivá šance, že ono vysokoškolské vzdělání získá, když je zrovna u nás tak důležité zamávat před zaměstnavatelem diplomem a pochlubit se akademickým titulem? Vždyť nezaměstnaných vysokoškoláků je u nás něco přes dvě procenta, kdežto nezaměstnaných absolventů základních škol více než dvacet procent!

Svůj vliv na srovnání výše kantorských platů má jistě i to, že v ČR jsou obecně jedny z nejnižších platů v Evropě a po tlaku Banky českého národa (ČNB) na umělé snižování hodnoty korunové měny (Kč) republikánských Čechů, Moravanů a Slezanů v době růstu ekonomiky o téměř pět procent (a tedy dalšího okrádání každého z nás) se pár kilometrů za jižní zemskou (neuznávanou) hranicí jeví příslušník našich elit spíše jako žebrák, který si nemůže dát ani kafe (připomíná mi to zkušenost z roku 1990 při první návštěvě Rakouska, to jsme se moc neposunuli). Jak to, že někteří studenti jezdí do školy autem a někteří jejich pedagogové řeší, kde vzít na MHD, dárky, ošacení, jídlo? Řečnická otázka: přináší jim to větší autoritu, nebo posměch? Čím to je? Že by Česká republika nenavazovala na vyspělé školství První republiky a pedagogickou tradici Moravana J. A. Komenského? Že by navazovala na bolševickou tradici České socialistické republiky, pro niž byl učitel potencionálně nebezpečným intelektuálem schopným kritizovat nešvary papalášského centra, kdyby k tomu měl patřičné materiální podmínky? Jak je možné, že si to všechno moravští učitelé nechají líbit?

Co mohou dělat ředitelé škol, na něž padá největší tíha zodpovědnosti za žáky, pedagogy i výuku? Ne mnoho – většinu pracovní doby musejí věnovat vyplňování nesmyslných elektronických či papírových dotazníků pro pražské vševědoucí centrum, kde takto živí mnoho zaměstnanců, a jejich možnosti v tomto rigidním centralizovaném systému finančně odměnit ty, kteří si to zaslouží, jsou minimální. Specifickými až paradoxními problémy jsou nekvalifikovaní učitelé, kterým jsou opakovaně prodlužovány výjimky, či vyhořelí učitelé v důchodovém věku, ač většina absolventů pedagogických fakult nemá v některých specifických oborech (často humanitních) velkou naději najít místo ve školství a to i v době s rekordně nízkou nezaměstnaností – někdy se jedná i o učitele s praxí a doporučením, kteří pracují v nadnárodních firmách sice za dvojnásobný plat, ale raději by pracovali za méně peněz, ovšem v oboru, který vystudovali.

Lékaři odchází do zahraničí a stát pochopil, že jim musí zvyšovat platy, abychom neumřeli. Učitelé odchází do jiných oborů a centralizovaný český stát za čtvrtstoletí nepochopil, že jim musí zvednout platy, jinak umřeme hloupí, resp. nová generace je odsouzena k celoživotnímu montování. Chápu, že Agrofert potřebuje spoustu peněz, ale třeba by se mohl rozdělit i s kantory.
Co s tím vším? Zrušit pedagogické fakulty a nemít učitele? (tj. zrušit lékařské fakulty a nemít lékaře?) Asi ne, i když se mi zdá, že nám to pražské vládní centrum občas naznačuje jako reálnou možnost. Obrátit se na školské odbory? Za 25 let nedokázaly nic. Obrátit se na obce a kraje jako zřizovatele škol? To je nanic, jsou pouze průtokáčem peněz (bez reálného vlivu na jejich množství a usměrnění), které od nás vybere pražské centrum a samo rozhodne, kolik jich vrátí do škol! Obrátit se na pražské Ministerstvo školství? Každý ministr říkal to samé a skutek utek! Praho, místo ohraných keců o podpoře, reformách a kariérním řádu:
  1. okamžitě razantně zvyš učitelské platy, např. každý rok o 10 % po dobu deseti let
  2. zruš kraje, obnov země Čechy, Morava a Slezsko a vrať jim kompetence a peníze na školství, ať se na Moravě nemusíme biflovat jen dějiny Prahy a okolí a „udatného českého národa“ a dostane se i na Moravu a Moravany

Milé kolegyně a milí kolegové kantoři, pokud jste spokojeni se stavem moravského školství (či spíše, bohužel, českého školství na Moravě) a výší učitelských platů, nechte to tak. Pokud ne, vezměte to do svých rukou, nikdo to za vás neudělá – od roku 1989 už uběhlo mnoho vody v řece Moravě: zvažte stávkovou pohotovost!
 
1. 12. 2015

Ondřej Hýsek, předseda politické strany Moravané a pedagog