DĚKUJEME
NAŠIM VOLIČŮM

Strana Moravané děkuje 9500 voličům,
kteří při volbách mysleli na svou zemi

Poděkování voličům


NÁŠ CÍL JE SPOLKOVÉ
USPOŘÁDÁNÍ ČR

Česká spolková republika - Země česká,
Země moravskoslezská a Metropolitní země Praha.
Zrušením 14 nefunkčních krajů dosáhneme v ČR roční úspory
až 65 miliard a na Moravě roční úspory až 28 miliard.
Nezadlužujme naše děti a vnoučata!

Náš cíl je spolkové uspořádání ČR
   

Máme dobré hospodáře?

Rozhovor s předsedou strany Moravané Ondřejem Hýskem, 17. 1. 2017

Každý jistě ví, že je problém, když peníze chybějí. Ale zdá se, že potíže nastávají, i když přebývají. Co byste udělali konkrétně vy a vaše strana s rozpočtovým přebytkem?

Přebytky rozpočtu jsou spíše fiktivní účetní kolonky, které se v době ekonomického růstu nemají projídat, ale vnímat jako rezerva na horší časy. Přebytek rozpočtu není výsledkem dobrého hospodaření, ale neschopnosti plánovat a investovat; bez přílivu desítek miliard z EU by přebytek nebyl. ČR nelze efektivně řídit z přebujelého centra, krajské pobočky centrální vlády jsou drahé a nefunkční (známé dotační aféry, rozkrádání, provozní náklady). Řešením je osvědčená zemská samospráva, tak jak je to běžné v okolních státech, což navrhuje strana Moravané a požadují i občané v Moravské národní iniciativě – bez optimalizace státní správy podle zásad subsidiarity se žádné skutečné rozpočtové přebytky nevytvoří, centralizovaný stát bez problému zkonzumuje (svými „režiemi“ a jinou „korupcí“, např. před volbami). Podívejme se například na Německo, které svůj rozpočtový přebytek plánuje přidělit samosprávným spolkovým zemím. Rozpočet státu byl po rozbití Československa deficitní, loňský přebytek se utopí v umořování starého deficitu – v porovnání s výší státního dluhu je přebytek za loňský rok zanedbatelný. Zanedbané jsou ale bez ohledu na výši přebytku také investice, a to zejména v některých oblastech státu, jako je Morava a Slezsko. Kolik km dálnic se v posledních letech na Moravě a ve Slezsku postavilo?
Prioritou je provedení auditu veřejných financí – odhaduje se, že každá druhá koruna vynaložená veřejnými rozpočty se ztratí. Dále u nás musí vzniknout instituce západoevropského stylu. Vytvořit se skutečná decentralizace, samospráva, přímá demokracie. Není možné tolerovat, aby si 88 % obyvatel myslelo, že nemá žádný vliv na politické rozhodování. Nelze dohánět Západ s východoevropskými institucemi. Investovat musíme do strategických cílů – ochrany ovzduší (dle WHO náklady ČR způsobené znečištěným ovzduším činí ročně 450 mld. Kč), vodárenství ve veřejném vlastnictví, zemských bank (pro rozvoj Moravské země), přesun dálkové nákladní dopravy ze silnic na železnici (dle Dopravní federace způsobí kamiony škody za 120 mld. Kč ročně; dopravní infrastruktura ČR je nejrychleji zaostávající v EU).

Co říkáte tomu, jak si podle vás ekonomicky stojíme jako stát? Jsou pozitivní čísla výsledkem dobré práce politiků, schopností našich podnikatelů a zaměstnanců, nebo situace ve světě obecně a v Evropě zvlášť. Konkrétně kupříkladu v SRN, s jejíž ekonomikou jsme úzce provázáni?

Vedle relativně pozitivních ukazatelů najdeme i řadu těch, které by nás měly varovat. Nejedná se o dobrou práci současných politiků, hodnoty vytváří zaměstnanci a zaměstnavatelé, a to i přes překážky, které jim politici denně vyrábějí. Díky práci uklízečky, která má roční čistý příjem pod 100 tisíc, si mohu zajít na čisté WC. Ale pan Forejt prohlásil, že si dvoumiliónový plat zasloužil – asi za tu mezinárodní ostudu. Důvodů relativního růstu je více:
Naší na exportu založené ekonomice uměle pomohl od listopadu 2013 kurzový závazek ČNB a následné masivní a nákladné devizové intervence ČNB, které však pominou, naše měna se může stát obětí spekulantů a exportérům vzrostou náklady. Aby nebyli vystaveni riziku kolísání kurzu, měla by ČR přijmout euro – téměř všechen náš export míří do EU, 2/3 do eurozóny; euro přispěje ke stabilitě zaměstnání té části populace pracující v exportním sektoru; ČR bude spolurozhodovat o měnové politice eurozóny (autonomie české měnové politiky je iluze, ve skutečnosti musí ČNB respektovat kroky Evropské centrální banky); nevýhoda v podobě ztráty autonomní měnové politiky bude více než vykoupena ziskem v podobě stability v mezinárodním obchodě, ekonomického růstu, daňových výnosů a domácí zaměstnanosti; odpadne potřeba provádět masivní a nákladné devizové intervence. A navíc už na Moravě nebudeme muset platit korunou českou.
Růst dán spotřebou domácností, poklesem cen ropy, stát loni nabral dalších 12 tisíc zaměstnanců (což krátkodobě pomohlo spotřebě, ale dlouhodobě to jen zvyšuje centralizaci a byrokratizaci). Demografické vlivy – podíl osob mimo produktivní věk na celkovém počtu obyvatel je u nás nižší než je průměr EU (což se změní). Při porovnání v dlouhodobějším horizontu patří růst ekonomiky ČR k nejpomalejším mezi novými členy EU, do roku 2014 stagnovala. Vůči Německu za 7 let (2007-2014) se výkonnost snížila ze 72 % na 68 %, vůči Rakousku z 68 % na 66 %. Při současném vývoji by trvalo vyrovnání mezd s Německem a Rakouskem více než 100 let (přitom Německo je ve výši mezd 8. v EU).
Moravané jsou proti tomu, aby ekonomika ČR byla i nadále založena na laciné práci a levné koruně, tím se jen podporuje zastaralá struktura výroby – naše ekonomika je neefektivní. V HDP na odpracovanou hodinu jsme v EU na 24. místě, počet odpracovaných hodin na 1 pracovníka je v ČR vysoce nadprůměrný, přitom některé země uvažují o zkrácení pracovní doby. V roce 2012 u nás pracovník pracoval o 108 hodin víc jak v Německu. Mezi roky 2008-2012 se v EU zkrátila pracovní doba na pracovníka v průměru o 15 hodin za rok, u nás se prodloužila o 14 hodin. Je třeba se zaměřit na výrobky s vysokou přidanou hodnotou a na oblasti, kde je třeba kvalifikované práce. Podporujme menší inovativní firmy místo pobídek pro vybudování skladu Amazonu nebo nesmyslnému prodlužování pracovní doby.

Nezaměstnanost je prakticky na hranici tzv. nezaměstnatelnosti. Drtivá většina z těch, kdož chtějí pracovat, mají místo. Čím je to dle vás způsobeno? A nehrozí nedostatek pracovních sil? Co potom? Pomohou imigranti, například z Ukrajiny?

Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá cca 2-4%, která zahrnuje vlastně jen ty, kteří jen mění svá zaměstnání. Důvodem nedostatku pracovních sil emigrace, za 25 let odešlo z bývalého východního bloku 20 mil. mladých kvalifikovaných lidí. V ČR máme veliké regionální rozdíly: v Moravskoslezském kraji je oproti Praze více než dvojnásobná (3 X 8 %); v žádném z moravských krajů neklesá pod 4 procenta (tak jako v Praze, Plzni, ČB, Pardubicích, HK), tj. na Moravě chronicky vyšší nezaměstnanost. Morava a Slezsko jsou silně postiženy – do roku 2051 mají přijít o 12 % obyvatel; to je údaj, o kterém se u nás mlčí, ale který je očividným výsledkem zničení samosprávy Moravy a Slezska a který věští děsivou budoucnost. Centralistický model státu kumuluje ekonomickou aktivitu v uměle přebujelém centru a oslabuje regiony.  Nezaměstnanost v českých krajích cca 4 % X v moravsko-slezských krajích cca 6 %. Při pohledu z Hradčan (nezaměstnanost v Praze je 3,35 %, průměrná hrubá mzda činí 35 385 Kč) se vše jeví růžově, naopak Morava a Slezsko (nezaměstnanost 6 %, průměrná hrubá mzda pod 25 000 Kč) se potýkají s nedostatkem volných (atraktivních) pracovních pozic, což vede k odlivu vzdělaných a kvalifikovaných lidí. Pro Moravu a Slezsko není ani tak potřeba doplňovat trh práce cizinci, ale vytvořit podmínky pro to, aby odsud obyvatelé neodcházeli za lepším životem do Prahy. Chceme zastavit ekonomickou emigraci schopných Moravanek a Moravanů do Prahy či do zahraničí, což naši zemi ničí. Proto strana Moravané usiluje o návrat komunisty zrušené samosprávy, která uzavře nůžky mezi centrem a přirozenými zeměmi; umělá krajská centra se chovají podle principu „urvi z centrální kapsy, co můžeš“.
Laciní imigranti spíše zakonzervují současný stav, který vede mladé k emigraci. Stárnoucí ČR však bude potřebovat přísun nových (kvalifikovaných) obyvatel, příchozí se nesmí stát jen levnou pracovní silou, ale být integrováni jako občané ČR, čímž obohatí naši občanskou společnost. Co se ukrajinských ekonomických imigrantů týká, tak vítejme kvalifikovanou pracovní sílu, ale budeme potřebovat i pomocný personál, protože za minimální mzdu by tuto práci skoro nikdo z místních nedělal.
Tlak na vyšší mzdy, v ČR úroveň mezd velmi nízká; Rakousko: průměr 2.500 EUR/měs. (cca 67.500Kč) X ČR 25.000Kč, přičemž ceny zboží a služeb se v obou státech téměř srovnaly.

Téměř každá vláda od roku 1989 se halasně hlásila k podpoře drobného a středního podnikání. Myslíte si, že pro tuto vrstvu podnikatelů se u nás dělá dost?

U nás se pro tyto podnikatele dělá dost administrativních překážek a legislativních problémů. Podíl počtu zaměstnanců malých a středních podniků se u nás oproti roku 2008 snížil, zatímco v EU se zvýšil. Stejně tak klesla přidaná hodnota malých a středních podniků u nás, kdežto v EU se zvýšila. Drobné podnikatele je třeba podporovat na nejnižší možné úrovni (není třeba hostinského na vsi podporovat celostátním programem) – princip subsidiarity. Naprosto zcestné je to, že zahraniční investor dosáhne na zajímavé investiční pobídky (aby většinou následně i odešel), zatímco naši podnikatelé si vše zaplatí i s úroky, což zpomaluje rozvoj a snižuje schopnost reagovat na požadavky trhu, konkurenceschopnost – jsme pro odstranění investičních pobídek, kdy se z veřejných rozpočtů podporují zahraniční firmy, z nichž mnohé mají tržby větší než HDP České republiky. Jsme pro vytváření poradenských center pro malé a střední podnikatele. Zemské banky. Jsme proti šíření hypermarketů u nás, destruují naše maloobchodníky i výrobce. Jsme pro roční daňové prázdniny začínajícím živnostníkům a podnikatelům.

Bylo EET rozumné opatření? 

EET zatím dopadá především na drobné podnikatele, jejichž podnikaní a daňové odvody by měly být zejména pod kontrolou místních a zemských samospráv, ne jednoho státního centra. Centrum ať dohlíží jen na velké strategické podnikatele, což nezvládá. Strana Moravané má v programu registrační pokladny, což je v Evropě poměrně běžné; EET je technologicky nejistý, centralistický experiment (navíc ho vláda prosadila bez mandátu, voliči v roce 2013 model EET z volebních programů neznali).

Myslíte si, že ekonomická budoucnost bude tak růžová jako je současnost?

Je otázkou, jestli je současnost růžová, byť v letošním roce očekáváme růst HDP nad 2,5 %. Centralizovaná ČR se změnila v jednu velkou montážní linku, kde se pro zisky jiného plahočí armády momentálně (a může být velmi rychle jen dočasně) zaměstnaných; pokud by se dostal automobilový průmysl do krize, nejsme na to připraveni. Situace zemědělců je více než obtížná. Chybí zásadní investice v klíčových sférách – infrastruktura, modernizace výrobních kapacit, budování nových kapacit – investice stále nepřekonaly rok 2008. Sledujeme nesmyslné hrátky s financemi v současném centralistickém systému přerozdělování. Mezi roky 2005-2013 se produktivita práce na odpracovanou hodinu vůči starým členům EU snížila o 5 %, i proto z dlouhodobého hlediska nedotahujeme staré členy EU.
V létě 2008 vypadala budoucnost stejně růžově, pak ale zkrachovali Lehman Brothers, což vedlo ke krachu Islandu či Řecka a velkým problémům západních bank. Musíme být připraveni na posílení koruny, případné zdražení ropy. PSM je toho názoru, že výrazně levnější a efektivnější fungování státu bude zajištěno zřízením silných spolkových zemí.