Prosadíme naplnění Ústavy,
obnovu zemského uspořádání
Čech, Moravy a Slezska

Dohoda o volební spolupráci
mezi hnutím SPD a stranou Moravané

Prosadíme naplnění Ústavy, obnovu zemského uspořádání Čech, Moravy a Slezska


Prosadíme legislativní
uznání moravské národnosti

Dohoda o volební spolupráci
mezi hnutím SPD a stranou Moravané

Prosadíme legislativní uznání moravské národnosti
   

​Ke Dni moravské autonomie

Shodou okolností na Velký pátek, v moment tak klíčový pro naši civilizaci, si bez zájmu médií připomínáme Den moravské autonomie, tedy jasnou deklaraci poslanců Moravského zemského sněmu, kteří se v roce 1848 ohradili proti českému útoku na naši zemskou samosprávu[1]. Kvůli zlovolnému rozhodnutí o vytvoření kvazisamosprávných krajů, posilování pražského centralismu a ničení moravské identity jsem před lety vstoupil do strany Moravané a již podruhé mám tu čest být jejím předsedou.

I my dnes hájíme ideje moravské zemské samosprávy, nesmíříme se s likvidací Moravského zemského sněmu, moravské autonomie, Moravské země. V rámci našeho úsilí o obnovu Moravy, kterou protiprávně zničil komunistický totalitní režim (stejně jako Slezsko a Čechy), většinou diskutujeme o kompetencích samosprávných orgánů, zemských hranicích, strategii k úspěchu. Když však usilujeme o obnovu naší země, je nutné si říci, na jakých hodnotách by měla tato samospráva stát. K tomu není vhodnější příležitosti než o Velikonocích.

Morava patří k západní civilizaci, kterou utvářel kontakt s antickým Římem, ke křesťanskému společenství, jehož základy u nás položila pasovská a cyrilometodějská misie, ke Svaté říši římské a habsburskému soustátí, jehož autonomní součástí bylo Moravské markrabství až do roku 1918. Dvacáté století, příklon k českému nacionalismu, působení nacistické a komunistické totality a rozpuštění v československém a českém státě pak Moravě přinesly zmar. Připravované megalomanské oslavy vzniku Československa českými nacionalisty, kteří nejenže systematicky ničí Moravu, ale rozbili i to Československo, jsou pak už za hranou dobrého vkusu. Dnes se nám sice ekonomicky relativně daří, ztrácíme však svoji identitu a někteří z nás se stávají dezorientovanými marionetami v rukou populistických loutkovodičů typu Tomia Okamury, kteří si namísto skutečných hodnot vystačí s nemravnou populistickou xenofobií.

Budoucnost Moravy proto vidím v silné a jednotné Evropě, která se musí naučit bránit fyzickým i mentálním teroristickým útokům, ať už se nelidští fanatici maskují ideologií islamistického fundamentalismu, jak to nyní činí tzv. Islámský stát, křesťanského fundamentalismu, jak to kdysi činili křižáci, nebo boje za samostatnost, jak to donedávna činila IRA či ETA, popř. za všeobecné blaho, jak to dělali jakobíni nebo stalinský Sovětský svaz. Jen nebezpečný hlupák, který ve skutečnosti nevědomky jako užitečný idiot slouží zájmům teroristů, si může myslet, že nebude-li muslimů/křesťanů/Irů/Rusů/Basků…, nebude terorismu. Nebude-li lidí, nebude života. Přistupovat na jinou než teologickou debatu o výkladu Bible, Koránu či jiných starých textů je snem každého fanatika – a že se nám tu přes noc vyrojilo odborníků, zřejmě absolventů rychlokurzů religionistiky na fakultách nenávisti. O individuální a kolektivní vině se dle mého soudu nejlépe vyjádřil Karl Jaspers[2], o manipulaci mas píše třeba Orwell[3]. Terorismu se neubráníme tím, že přejmeme od teroristů jejich nenávist, přijmeme jejich pravidla hry, podlehneme strachu, na jejich přání se radikalizujeme a staneme se jimi, rozdáme si flinty a postřílíme se tady navzájem. Terorismu v našich duších se ubráníme pouze návratem k evropským hodnotám jako je jednotnost v rozmanitosti, tolerance, láska k bližnímu. Jako jednotné společenství se silnou společnou obranou pak také můžeme čelit imperiálním choutkám orientálního Putinova Ruska, kovbojských Trumpových USA, komunistické Číny či kohokoliv jiného.

V této jednotné Evropě však musí být místo i pro samostatné státy jako Skotsko či Katalánsko, nebo samosprávné země jako Morava či Slezsko. Je tedy třeba dle pravidel subsidiarity převést finance a kompetence z center na jednotnou evropskou obranu i vrátit je samosprávným zemím typu Moravy a Slezska. To se pochopitelně nelíbí přebujelým centrům tzv. národních států, jakými jsou Londýn, Varšava či Praha. Pokud by nás pražští centralisté ve jménu českého nacionalismu chtěli vyvést z EU, má Morava, stejně jako třeba Skotsko, právo na referendum o vystoupení z tzv. národního státu (myšleny národy vzniknuvší v 19. století), jelikož ten mu na rozdíl od silné Evropy bezpečí a existenci nezaručí. Budoucnost Moravy je ve svobodné Evropě, ne v Rusku, USA či Číně, ve svobodě myšlení, ne v populismu, konspiracích a vymývání mozků dezinformačními weby „alternativních pravd“.

Populistickým manipulátorům typu Václava Klause či Miloše Zemana se dařilo a daří obracet nenávist společnosti proti Evropské unii či nejrůznějším menšinám, čímž dokonale odvrací pozornost od skutečných škůdců, jimž u nás dominuje pražský centralismus. Obranou proti tomu je pouze kvalitní vzdělávání a pevné vštěpování hodnot v rodinách – náš hodnotový amalgám má jistě složky liberálně-sociální, křesťansko-konzervativní či Bůh ví jaké ještě, ale naše hodnoty musíme žít, nemohou zvětrat do pouhých floskulí a frází.

Na těchto hodnotách se může v rámci reformované EU přetvořit centralistická a přebyrokratizovaná ČR v moderní spolkový stát, jehož součástí bude i samosprávná Morava se svým sněmem, hranicemi, legislativními a daňovými kompetencemi. Tyto hodnoty budu prosazovat i u Moravského kulatého stolu, který sdružuje různorodé promoravské organizace.

Věřím, že stejně jako je Velký pátek jen začátkem cesty ke Zmrtvýchvstání, bude i dnešní připomínka Dne moravské autonomie impulzem k obnově moravské samosprávy – s tímto programem půjdeme i do letošních parlamentních voleb, a proto: sdílejte, podporujte, kandidujte, volte!

Ale především vám přeju požehnané Velikonoce.

Ondřej Hýsek, předseda politické strany Moravané