Prosadíme naplnění Ústavy,
obnovu zemského uspořádání
Čech, Moravy a Slezska

Dohoda o volební spolupráci
mezi hnutím SPD a stranou Moravané

Prosadíme naplnění Ústavy, obnovu zemského uspořádání Čech, Moravy a Slezska


Prosadíme legislativní
uznání moravské národnosti

Dohoda o volební spolupráci
mezi hnutím SPD a stranou Moravané

Prosadíme legislativní uznání moravské národnosti
   

Iniciativy Petra Michka - moravského senátora I.

V roce 1937 vydal ve Zlíně Jan Antonín Baťa knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí.  V této vizionářské knize, ke které se národohospodáři vrací i v dnešní současnosti, J. A. Baťa uvedl svoji vizi rozvoje Československa, aby se v budoucnu stalo prosperující a moderní zemí uprostřed Evropy, která by mohla mít až 40 milionů spokojených obyvatel. Mnichovský diktát, rozpad ČSR, okupace Čech a Moravy a druhá světová válka všechny budovatelské plány zhatily.

Protože na Prostějovsku žiji, v Prostějově opravuji dům a hospodařím na Čertových rybnících,  mám tento malebný kraj uprostřed Moravy rád, a to nejen proto, že zde mám spoustu dobrých přátel.
Není mi lhostejno, jak se na Prostějovsku žije, že průměrný republikový důchod našich seniorů byl v loňském roce cca 11 850 Kč, z toho u mužů byl 13 076 Kč a u žen pouze 10 758 Kč, přičemž v Olomouckém kraji dosáhl průměrný důchod výše 11 496 Kč, což je nejnižší částka ze všech krajů  v republice. Přitom je známo, že řada důchodů je nižších a minimální důchod je u nás stanoven částkou 3 470 Kč, což ke spokojenému stáří nemůže dostačovat. Proto mým cílem je zasadit se o zvýšení životní úrovně seniorů cestou prosazení státem garantovaného minimálního důchodu.
Minimální mzda byla v České republice od ledna 2018 stanovena na 12 200 Kč, což je cca 407 eur a ČR tak patří páté pořadí od konce tabulky. Za námi zůstavá už jen Lotyšsko a Litva, kde je minimální mzda stanovena (po přepočtu) na 380 eur, Rumunsko 275 eur a Bulharsko 235 eur. Přitom vedoucí Lucembursko má stanovenou minimální mzdu ve výši 1999 eur (stav z roku 2017).
U našich sousedů v Rakousku je průměrný důchod 1 400 eur a minimální důchod je tam 857,73 eur.  V českých korunách to činí v prvém případě cca 26 400 Kč a ve druhém 22 280 Kč, což je podstatný rozdíl oproti vypláceným důchodům v České republice. A to bych rád změnil, neboť jsem přesvědčen, že tak jak existuje minimální mzda, tak by měl stejné výše dosahovat i minimální důchod, který by byl pravidelně valorizován a zajišťoval by důstojné podmínky pro spokojené stáří.

Rovněž jsem přesvědčen, že matkám, které vychovaly děti a při tom chodily potřebnou dobu do práce, by důchody měly být navýšeny určitou částkou (1000 Kč), neboť v současnosti jsou de facto svými nízkými důchody trestány za to, že se věnovaly výchově nové generace. Také budu prosazovat, aby se jim za každé vychované dítě snížil věk pro odchod do důchodu o jeden rok, takže při třech vychovaných dětech by matka odcházela do penze v 62 letech. Mateřství je potřeba si vážit, neboť porodnost v ČR už dlouho klesá a stát by měl ocenit práci matek při výchově dětí. Pokud podpoříme porodnost, zajistíme tak přežití našich národů do budoucna a vyhneme se vnucované islamizaci naší republiky.

Už slyším otázku, a kde na to vezmeme finance? Rád odpovím, protože rezervy lze najít na několika místech. Neziskové organizace v České republice, z nichž některé se zabývají integrací imigrantů nebo nepřizpůsobivých občanů na svoji činnost ročně požadují cca 500 milionů Kč a výsledky jejich činnosti nejsou již desetiletí vidět. Určitě by stálo za to provést kontrolu jejich hospodaření a ověřit si, jak se svěřenými financemi hospodaří a naopak podpořit ty organizace, které se věnují záslužné pečovatelské, vzdělávací a sociální činnosti.

Druhou oblastí, kde by se dalo ušetřit je nevysílání našich vojáků do zahraničních misí, což nás ročně stojí cca dvě miliardy Kč. Tam kde je to pod hlavičkou Rady bezpečnosti OSN je to v pořádku, ale tam, kde tomu tak není, bychom naše vojáky neměli vysílat. Ušetřené finanční náklady můžeme využít efektivněji doma.

A třetí oblastí, kde se dá ušetřit je veřejná správa (státní správa a samospráva). Samosprávné kraje v České republice vznikly 1. lednu 2000 a po osmnácti letech lze konstatovat, že 13 krajů + Praha jsou příliš drahým experimentem. Kraje jsou svou velikostí, počtem obyvatel a daňovou výtěžností nevyvážené a podle premiéra vlády ČR A. Babiše, jsou semeništěm korupce! Podle údajů ministerstva financí spotřebovaly kraje v roce 2015 na svoji činnost téměř 9 miliard Kč, přičemž na platy krajských zaměstnanců bylo potřeba 3,4 miliardy korun. Za roky 2011 – 2015 nás kraje stály cca 44 miliard korun.

Chceme-li být dobrými hospodáři ve svém státě, tak bychom se měli vrátit k osvědčenému zemskému uspořádání státu. Vzorem nám mohou být naši sousedi Rakousko a Německo, kde zemský princip správy státu je doveden téměř k dokonalosti. Jeden úředník veřejné správy zde připadá na 18 – 19 obyvatel. Zatímco v České republice je jeden úředník na 9 obyvatel, což svědčí  o dvojnásobných nákladech na správu státu.

Ideálním řešením by byl návrat k zemskému uspořádání našeho státu a k původním historickým zemským hranicím, které byly vedeny většinou po rozvodích vodních toků. Nikdo zatím nezdůvodnil, proč Moravská Třebová, z které je to cca 60 km do Olomouce, patří pod Pardubický kraj, když do Pardubic je to z ní cca 90 km!?! Kde je logika věci a deklarované úspornosti?

Řešení, které se samo nabízí je jednoduché – zrušit kraje a regiony soudržnosti a obnovit samosprávné země s vlastními zemskými sněmy. Pověřeným obcím odebrat agendu státní správy a přenést ji na obnovené okresy, které se v naprosté většině osvědčily. Nově zřízeným samosprávným zemím zvýšit rozhodovací kompetence, umožnit jim daňovou samostatnost a regionální rozvoj ve všech oblastech, včetně možnosti čerpání dotací přímo z Bruselu, tak jako je tomu ve spolkových zemích v Německu. A úspory by se brzy dostavily.

Abych svou představu mohl navrhnout, prosazovat a uskutečnit, tak jsem se rozhodl kandidovat v letošních senátních volbách jako nestranický kandidát s podporou Moravanů. Občanská poradna, kterou jsem založil v Prostějově společně s Jiřím Krampolem a MUDr. Radimem Uzlem, a do které se rovněž zapojila Uršula Kluková, pomohla za dobu svého působení několika stovkám občanům z Prostějovska při řešení těžkých životních situací.

Na podzim se budu ucházet o Vaši podporu s heslem Normální je pomáhat, neboť senátor má právo zákonodárné iniciativy a mým cílem je, aby Občanská poradna rozšířila svoji činnost, pomohla více lidem a úřadovala v prostorách senátorské kanceláře nepřetržitě každý den. Jsem přesvědčen, že s vaší pomocí, lze společnou představu o lepším životě pro nás, naše rodiče i naše děti naplnit.