VE VOLBÁCH DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU VOLTE ČÍSLO

32!

Do Evropského parlamentu
zvolme Moravana

Europoslanci jsou zástupci nejen španělského nebo belgického národa,
ale také národa Katalánců, nebo Vlámů

Do Evropského parlamentu zvolme Moravana

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Čim víc občanů ČR se přihlásí k moravské národnosti,
tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Česká a Moravská Federativní Republika

Usilujeme o proměnu unitární České republiky ve federaci
dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů

Česká a Moravská Federativní Republika

Tomáš Ingr - předseda strany Moravané

Hájíme zájmy obyvatel Moravy!

Tomaš Inger

Petr Bystřický - místopředseda strany Moravané

Morava patří na mapu Evropy!

Petr Bystřický

Jiří Pernes - kandidát č. 3 do EP

V Evropském parlamentu budeme hájit

právo Moravy a Moravanů na sebeurčení.

Petr Bystřický
   

Petr Michek: Sucho, sucho, kdy to skončí?

Je sobota 25. srpna 2018 a já sedím u počítače. Přemýšlím, k čemu by bylo vhodné se vyjádřit. Náhle slyším souseda jak naříká na zahrádce: „Sucho, sucho, kdy to skončí?“ Uvědomuji si, že dnes, po šesti týdnech tropických teplot, je konečně přijatelně. Teplo mám rád, ale co je moc, to je moc!

Novinové titulky z poslední doby hovoří jasně. Hlavním tématem je nedostatek vody a velké sucho, a to nejen po celé České republice, ale i ve většině států Evropy. Vtipálkové tvrdí, že imigranti z Afriky přivezli do Evropy i vlastní saharské podnebí, aby jim zde nebylo zima.

Potoky i potůčky letos vysychají, velké řeky mají minimální průtok, takže je mnohdy můžeme i přebrodit. Dlouhotrvající sucho sužuje už všechny kraje v republice. Vysychají vodní toky i studny, v rybnících hynou ryby a zemědělci nemají dost krmiva pro zvířata. Druhá sklizeň sena, obvyklé „otavy“, se letos nekoná. Nic neroste, je sucho. A déšť nepřichází.

V tisku běží polemika, kde se stala chyba, že v zemi, z které odtékají řeky do třech moří, je nedostatek povrchové i podzemní vody. V minulosti byly prováděny velkoplošné meliorace polí i luk, rozorávaly se meze, rušily polní remízky i aleje, vysoušely se mokřady, narovnávaly se toky potoků i řek a rušily se malé i velké rybníky. Oproti 18. století máme o dvě třetiny rybníků v dnešní krajině méně. Dělalo se vše pro to, aby voda z krajiny rychle odtekla. To ještě bývaly zimy se sněhem a závějemi, takže vody bylo vždy dostatek, ale v posledních létech už za sněhem musíme většinou jet do hor. Ať si to přejeme či nepřejeme, tak skutečnost je taková, že klimatické změny jsou tady. Letošní rok je čtvrtým v řadě, kdy v zimě v nížinách nenapadl téměř žádný sníh a průměrné teploty se zvyšují. Důsledkem je vysychající krajina, potoky bez vody a schnoucí lesy, ve kterých i zdravé smrky napadá kůrovec.

Situace je tak vážná, že k 16. srpnu letošního roku vydalo 57 úřadů obcí s rozšířenou působností výzvy k omezení s nakládáním vodou, což obnáší zákaz napouštění domácích bazenů či zalévání zahrad z veřejných vodních zdrojů!

Voda se tak pomalu a jistě stala strategickou surovinou, neboť nafty se nikdo z nás nenapije. A tak se  vědátoři, agronomové i samostatní hosporáři pomalu vracejí ke zkušenostem předků.
V novinách se dočítám, že Povodí Moravy hodlá realizovat projekt Dyje 2020, což je opětovné otevření a zapojení dnes slepých říčních ramen do vodního toku, který byl v minulosti narovnán, neboť lužní lesy pod Lanžhotem dnes mají nedostatek vody.
Další titulek hlásá, že vláda chce kvůli suchu obnovovat rybníky, sázet zeleň a omezit mytí aut. Zavádí se program „Dešťovka“, kdy vláda přispívá na budování domácích záchytných nádrží na zachycení dešťové vody pro zálivku zahrad. Na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích prezident republiky Miloš Zeman oznámil, že v parku v Lánech nechal vyčistit a obnovit malý rybníček a k podobnému konání vyzval i další hospodáře, kteří na svých pozemcích měli v minulosti rybníky či malé vodní nádrže.

V České republice je vytipováno cca 66 míst, kde by v budoucnu mohly stát větší i menší vodní nádrže. V současnosti se uvažuje o výstavbě pěti vodních nádrží, ale obce v okolí jejich výstavby se mnohdy jejich výstavbě brání. Přitom poslední vodní přehrada byla v České republice dokončena údajně pře 23 roky. A vodu je potřeba v krajině zadržet. V horách a v lesích je nutné budovat malé horské nádrže na zachycení vody a zmírnění povodňových škod, čehož by se měly ujmout Lesy České republiky. Zároveň je nutné dokončit plánovaná protipovodňová opatření, zejména na střední Moravě, aby obce, jako např. Troubky v Přerovském okrese, byly ochráněny před velkou vodou. Rovněž je potřeba vybudovat záchytné poldry, zejména v Pomoraví, aby velká voda neohrozila obce a města, např. Olomouc, jak se to stalo již v minulosti. Do popředí zájmu se znovu dostává myšlenka vybudování kanálu Dunaj - Odra - Labe, který by, mimo jiné, přivedl vodu na jižní Moravu.
Bohumír Janský, geograf a hydrolog, profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze říká. V boji se suchem by se Češi, Moravané a Slezané měli vrátit k osvědčeným postupům svých předků. Kromě budování nových nádrží, je potřeba obnovit zaniklé menší rybníky, malé horské a lesní vodní nádrže a změnit přístup k obdělávání zemědělské půdy. Také je potřeba na svažitých terénech obnovit meze a polní remízky, a tam kde je to vhodné a možné, znovu obnovit údolní mokřady, které vždy byly zásobárnou vody v krajině, a také domovem mnoha drobných živočichů i hmyzu. Velkou zásobárnou vody bývaly louky a zemědělská půda. Dnešní monokultury kukuřice a řepky olejné nedokážou zachytit dešťovou vodu. Ta steče do údolí a většinou odnese spoustu orné půdy. Oproti minulosti máme snížené stavy hovězího dobytka, a tak na polích schází chlévská mrva, která v půdě přispívá k tvorbě humusu, který má jímavou vlastnost zadržet vodu. Težké zemědělské stroje  hutní ornici, která, když je pouze podmítnuta, nedokáže zadržet větší množství vody. Proto je potřeba provádět hlubokou orbu a pole hnojit organickými hnojivy.

Klimatologové nám předpovídají, že za cca 20 let zde bude panovat středomořské klima, se všemi plusy i mínusy. Přitom zemědělská půda je dnes v České republice předmětem spekulativních nákupů. Denně u nás mizí mnoho hektarů orné půdy pod nově budovanými parkovišti, továrními halami a logistickými sklady. Podle pedologa Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy denně v České republice mizí cca 15 hektarů zemědělské půdy, z toho polovina pro zástavbu. Než stále zabírat ornou půdu, je nutné motivovat investory, aby stavěli v tzv. „brownfieldech“, t.j. v opuštěných průmyslových nebo zaniklých zemědělských areálech. Proto je nutné zákonem ochránit nejen vodní zdroje, ale také zemědělskou půdu, která si jako neobnovitelný zdroj zaslouží důkladnou ochranu. V zájmu budoucích generací je to dnes více jak nutné!

www.petrmichek.cz