VE VOLBÁCH DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU VOLTE ČÍSLO

32!

Do Evropského parlamentu
zvolme Moravana

Europoslanci jsou zástupci nejen španělského nebo belgického národa,
ale také národa Katalánců, nebo Vlámů

Do Evropského parlamentu zvolme Moravana

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Čim víc občanů ČR se přihlásí k moravské národnosti,
tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Česká a Moravská Federativní Republika

Usilujeme o proměnu unitární České republiky ve federaci
dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů

Česká a Moravská Federativní Republika

Tomáš Ingr - předseda strany Moravané

Hájíme zájmy obyvatel Moravy!

Tomaš Inger

Petr Bystřický - místopředseda strany Moravané

Morava patří na mapu Evropy!

Petr Bystřický

Jiří Pernes - kandidát č. 3 do EP

V Evropském parlamentu budeme hájit

právo Moravy a Moravanů na sebeurčení.

Petr Bystřický
   

Významné výročí v dějinách Moravy

Tento rok jsme si připomněli další, pro nás, národ Moravanů, zcela jistě významné výročí - 1150 let od úmrtí sv. Cyrila (slovanského věrozvěsta Konstantina) v Římě.
Po ukončení christianizace Moravy v r. 867 přišli slovanští věrozvěsti – soluňští bratři Konstantin a Metoděj na pozvání papeže Mikuláše I. do Říma. Mikuláš I. však 13.11.867 náhle zemřel, proto je v roce 868 přijímá nový papež Hadrián II. Konstantin po přijetí u papeže a schválení bohoslužebních knih v hlaholici vstoupil v Římě do kláštera a přijal církevní jméno Cyril. Na rozdíl od Metoděje se Cyril na Moravu už nevrátil. V důsledku podlomeného zdraví zemřel v Římě 14.2.869 ve věku pouhých 42 let a byl pochován v Basilice sv. Klimenta v Římě.
Současná Basilika sv. Klimenta v Římě je vlastně třístupňová stavba. Na současné úrovni terénu se nachází stavba basiliky z 12. století (založena r. 1108). Tato basilika půdorysně navazuje na předchozí basiliku z 5. stol. V této, z dnešního pohledu podzemní basilice, se nacházel původní hrob sv. Cyrila. Tato podzemní basilika je postupně zpřístupňována veřejnosti (podobně jako svatyně pohanského boha Mithry, která se nachází ještě pod ní o úroveň níže. Na místě původního hrobu sv. Cyrila jsou umístěny děkovné desky slovanských národů, jako vyjádření díků tvůrci písma slovanského jazyka (hlaholice). Mezi těmito pamětními deskami je umístěna i děkovná deska moravského národa - děkovná deska Moravanů z Kostelce u Kyjova.



Kosterní pozůstatky sv. Cyrila z původního hrobu byly v době výstavby současné basiliky sv. Klimenta několikrát přemístěny, aby nakonec byly uloženy v kapli sv. Cyrila a Metoděje v současné basilice.
Není mnoho národů na světě, které se mohou pyšnit zachycením jejich významné dějinné události ve freskové výzdobě křesťanských chrámů v Římě. Moravané - moravský národ - mezi takové národy patří.
V původní basilice sv. Klimenta byla odkryta a zpřístupněna fresková výzdoba původní basiliky. Čestné místo mezi freskami má freska Translation.



Samotná freska pochází z 11. stol. (je poškozená) a znázorňuje následující události z r. 867-868 - přijetí moravských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (dvě postavy se svatozáří vlevo) papežem Hadriánem II. v Římě. Na této schůzce s papežem se posuzovaly výsledky mise moravských věrozvěstů při christianizaci Moravy a dalších slovanských národů od r. 863 do r. 867. Dále šlo o přenesení ostatků sv. Klimenta, třetího papeže po sv. Petrovi, do Říma a jejich převzetí papežem k slavnostnímu uložení. Hrob a ostatky papeže Klimenta nalezl Cyril při své misi u Chazarů na Krymu, která předcházela misi na Moravě v r. 863. (Papež Kliment byl utopen Římany asi v r. 117 u pobřeží Krymu v Azovském moři). A jako poslední o přinesení bohoslužebných knih ve slovanském jazyce ke schválení. Na závěr návštěvy Cyrila a Metoděje papež Hadrián II. schválil přinesené církevní slovanské knihy napsané “hlaholicí“. Po jejich přenesení do baziliky Santa Maria Maggiore byly posvěceny a pak byla sloužena slavnostní “hlaholská mše“.
 
Freska je důležitá i kresbou 3 moravských standart nesených ve slavnostním průvodu Moravanů. Standarty jsou v šachovnicové podobě v barvě červené a zlaté - při větším zvětšení jasně viditelné a dosvědčují historickou oprávněnost šachovnicové kresby v současném moravském znaku.
 
Zájemci o podrobnější údaje o Basilice sv. Klimenta v Římě je mohou nalézt na stránce Moravského historického klubu www.moravia-antique.cz v Časopise 3.
 
Ing. Jaroslav Pazour, Morava, Brno, 2019